Libouchecký ultramaraton

Rok se s rokem sešel a tentokrát se vydáváme do Libouchce společně s Honzou. Počasí nám přeje stejně jako loni, akorát je snad ještě větší vedro.  Opět volím distanci na 55 km, která je pro letošní ročník upravena a tak vím, že poznám zase o něco víc z tohoto kraje. Bohužel se mi v hlavě stále honily myšlenky z Kuksu. Zdravotně jsem nebyl stále ještě ve 100% stavu a také jsem nějak vnitřně cítil, že to není ono. I když jsem se moc těšil, byl výsledek totožný jako na posledním ultra. Opět jsem se dostal kousek pod hranici maratonu a dveře 55 kilometrů dlouhého ultra jsem i tentokrát nechal zavřené. Závod jsem opět nedokončil a na 38 km vzdal. Toto už jsem však bral jako varovný signál, směřující k tomu, abych zašel k lékaři. 

Děkuji otganizátorům závodu za převoz do zázemí v Libouchci. 

pozn. 17.6.2018 stále nejsou fotografie ze závodu k dispozici. Fotografy závodu jsem po cestě potkal, našel jsem však jen album fotografí z Děčínského Sněžníku. Sám jsem ten den bohužel žádné nepořídil.