Zimní běh na Blaník

12.01.2019

Počtvrté v řadě na Blaníku. Nová trasa v délce přes 23 km a téměř ze 100% vedená přírodou skrze lesy a polňačky s minimem asfaltu byla pořadatelem opravdu dobře naplánována. 45. Zimní běh na Blaník, byl letos opravdu zimní. Spousta sněhu a přijatelná tepolta, slibovala fajnový běžecký zážitek hned v úvodu sezóny.

Musím však přiznat, že jsem byl malinko naštvaný hned krýtce po startu. Jakmile se odstartovalo, vyběhlo ze zámeckého parku na silnici a po pár stech metrech vběhlo na úzkou stezku, vytvořil se "špunt" a běh se v tu ránu téměř zastavil. Stezka byla úzká a v délce asi 2 km bylo jen velmi obtížné najít místo, kde šlo závodníka před sebou bezpečně předběhnout. Závod byl rozdělen na dvě startovní vlny, kdy v první vlně startovali běžci s pomalejšími časy (cca 50 běžců) a v druhé vlně rychlejší běžci, kterých bylo přes 500. Vzhledem k tomu, že bylo předem jasné, že bude závod díky počasí a terénu náročnější, rychle jsem přestal tuto událost ze začátku závodu řešit a běh si užíval. Jak organizátor avizoval, byla celá trasa opravdu hezká a zimní počasí se sněhem dodalo celému závodu ten správný šmrnc. Ten kdo chtěl opravdu závodit, musel na začátku zabojovat o pozice, právě díky úzkému místu o kterém jsem se zmiňoval.

Osobně jsem tento závod bral jako svoji každoroční povinnou účast v suvislosti se vstupem do běžecké sezóny, ale také jako kvalitní tréninkovou jednotku v rámci přípravy na B7. Závod jsem považoval za příjemné zpestření v tréninku, s možností zaběhat si i jinde, než na domácím tréninkovém "hřišti". Přínosem v kvalitě závodu (tréninku) byl i výškový profil trasy. Množství táhlých kopečků i prudkých stoupání, které se střídalo se seběhy více či méně technicky náročními, podtrhlo cekovou kvalitu a náročnost této akce. Trasu 23,8 km s převýšením 553m jsem zdolal v čase 2:24'45. S výsledkem jsem spokojený, jen si musím dávat větší pozor na poslední dobou množící se starty z auta :-)